Kazuistika #3 - stenoza RIA

Situace, kdy EKG křivka není charakteristická a je třeba vzít v úvahu klinický stav pacienta.

Padesátiletá žena, synkopa na pracovišti, bolest na hrudi. Na místo vyjíždí posádka RZP.
Pacientka je při vědomí, bolest na hrudi aktuálně nemá. Pořízen EKG záznam (viz výše). Po chvíli opět nástup bolesti na hrudi s vyšší intenzitou.

EKG křivka nevykazovala specifické změny (na EKG spíše vyšší odstupy), ale přesto jej posádka odeslala systémem LifeNet do kardiologického centra (na interpretaci přístroje se nespoléhejte). Lifepak analyzoval křivku jinak.
Pacient byl po té transportován do kardiocentra. Zde opět natočeno EKG s následujícím nálezem:
sinusový rytmus, HR 55/min., hraniční PQ, QRS 90ms, naznačená elevace ST I, aVL, V6 - časná repoalarizace?, vyšší odstup ST V2-4. (Tedy bez vývoje).

Pacientce byla provedena koronarografie s výsledkem: RIA za odstupem RD se stenózou 70% s projasněním, jinak beze změn. Direktně implantován stent.

EKG při propuštění: sinusový rytmus, osa 0st., HR 65/min, intervaly v normě, QRS bez dg. změn, vyšší odstup ST do 1 mm konkávní V2,3, ploše negat. T III.

Klinické příznaky příznaky v tomto případě nastavily pohled na diagnozu jinak.

Syndrom časné repolarizace, elektrokardiografická abnormalita je známá již řadu let. Souvisí s rozdílnými vlastnostmi draslíkových kanálů v různých vrstvách svaloviny myokardu. Bylo také prokázané potenciální nebezpečí tohoto syndromu. Některé zdroje uvádí nebezpečí vzniku ventrikulární fibrilace u pacientů s touto abnormalitou. Projevuje se jako deformita terminální části QRS komplexu s nasedajícím „zářezem“ či „háčkem“ zvaným vlna J. Nejčastěji je vlna J vyjádřena ve svislých končetinových svodech (II, III, aVF) a v hrudních laterálních svodech (V4-V6).