Vyšetření hrudníku

Poklep

Hrudník vyšetřujeme pomocí tzv. 4 P:

Pohledem

• posuď tvar hrudníku (z tvarů hrudníku je nejzajímavější soudkovitý /emfyzematosní/ tvar hrudníku – vyskytuje se u CHOPN, ale není to pravidlem)
• sleduj je li symetrický (není li jedna strana vyklenutá, v inspiračním postavení svědčící pro tenzní pneumothorax)
• pozoruj exkurze při dýchání (frekvenci, pravidelnost, hloubku, typ dýchání)
• pozoruj nejsou li vyplněné nad a podklíčkové jamky nebo jugulární jamka (známka tenzního pneumothoraxu)
• sledujeme zda nejsou rozšířené mezižeberní mezery (známka tenzního pneumothoraxu)
• vlající hrudník
• hematomy, otevřené rány

Pohmatem

• zkontroluj pevnost klíčních kostí
• tlakem bimanuálně (šetrně) zkontroluj pevnost hrudního koše
• prstem v jugulární jamce zkontroluj případnou deviaci trachey (deviace trachey na zdravou stranu by svědčila pro velmi vážný tenzní pneumothorax)
• pátrej po podkožním emfyzému (známka pneumothoraxu)

Poklepem

• na naznačených místech (mějme na paměti, že poklepem lze zjistit vlastnost tkání do hloubky do 5 cm)
• způsob položení prstů při poklepu je na obrázku
• při poklepovém vyšetření hrudníku položíme podélně prst na který klepeme do mezižeberního prostoru
• normální poklep nad plicní tkání je jasný – vyzkoušej si!
• POROVNÁVEJ poklep na obou stranách!
• Nenech se překvapit ztemněným poklepem nad srdcem a játry a bubínkovým poklepem nad žaludkem
• hypersonormní poklep – svědčí pro více provzdušněnou plicní tkáň (emfyzém, pneumothorax)
• hypersonormní až bubínkový – nad velmi nadměrně provzdušněnou oblastí (pneumothorax většího rozsahu)
• ztemělý, nebo temný – plicní tkáň není vzdušná (pneumonie, tumor), nebo nad místem tekutiny v pohrudničním prostoru (hemothorax, fluidothorax, výpotky kolem nádorů)

Na obrázcích je pozice prstů při poklepovém vyšetření a místa poklepu při rychlém vyšetření hrudníku

 Poslechem

• pacient při vyšetření dýchá hluboce, s otevřenými ústy
• Potřebuješ li poslechnout spíše orientačně ležícího pacienta, poslouchej v axilách, na přední straně hrudníku by se mohly dýchací fenomeny přenášet z jedné strany na druhou. Pokud pacient sedí, je výhodnější poslouchat dýchání na zadní straně hrudníku
• všechny typy dýchání popisované v tomto článku si můžete poslechnout v ukázkách v článku o poslechových nálezech
• normální poslechový nález popisujeme jako sklípkové dýchání, dále probereme jen nejdůležitější poslechové nálezy
• oslabené sklípkové dýchání (lze určit porovnáním) – při přítomnosti nějaké izolace mezi plící a stetoskopem (fluidothorax, hemothorax, atelektáza bránící provzdušnění části plíce
• neslyšné dýchání – je krajní stupeň oslabeného dýchání – velký pneumothorax, fluidothorax
• z vedlejších dýchacích šelestů jsou to: i)suché chropy (vrzoty, pískoty) – vazké hleny, spasmy bronchů ii) vlhké chropy – velké množství slyšíme u plicního městnání, nejdříve slyšitelné na plicních bazích
• můžeme slyšet také stridor – pískavý, nebo hvízdavý fenomén způsobený zúžením velkých dýchacích cest. i) Inspirační – cizí těleso v DC, laryngitida ii) expirační – bronchiální astma
• třecí pleurální šelest – při pleuritidě třou o sebe zanícené pleurální listy. (Zvuk připomíná chroupání suchého sněhu při chůzi)

Tak to je z vyšetření hrudníku to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Určitě se podrobněji k tématu ještě vrátíme.