sobota 11. února 2017

Vyšetření hrudníku

Poklep

Hrudník vyšetřujeme pomocí tzv. 4 P:

Pohledem
  • posuď tvar hrudníku (z tvarů hrudníku je nejzajímavější soudkovitý /emfyzematosní/ tvar hrudníku – vyskytuje se u CHOPN, ale není to pravidlem)
  • sleduj je li symetrický (není li jedna strana vyklenutá, v inspiračním postavení svědčící pro tenzní pneumothorax)
  • pozoruj exkurze při dýchání (frekvenci, pravidelnost, hloubku, typ dýchání)
  • pozoruj nejsou li vyplněné nad a podklíčkové jamky nebo jugulární jamka (známka tenzního pneumothoraxu)
  • sledujeme zda nejsou rozšířené mezižeberní mezery (známka tenzního pneumothoraxu)
  • vlající hrudník
  • hematomy, otevřené rány
Pohmatem
  • zkontroluj pevnost klíčních kostí
  • tlakem bimanuálně (šetrně) zkontroluj pevnost hrudního koše
  • prstem v jugulární jamce zkontroluj případnou deviaci trachey (deviace trachey na zdravou stranu by svědčila pro velmi vážný tenzní pneumothorax)
  • pátrej po podkožním emfyzému (známka pneumothoraxu)
Poklepem
  • na naznačených místech (mějme na paměti, že poklepem lze zjistit vlastnost tkání do hloubky do 5 cm)
  • způsob položení prstů při poklepu je na obrázku
  • při poklepovém vyšetření hrudníku položíme podélně prst na který klepeme do mezižeberního prostoru
  • normální poklep nad plicní tkání je jasný – vyzkoušej si!
  • POROVNÁVEJ poklep na obou stranách!
  • Nenech se překvapit ztemněným poklepem nad srdcem a játry a bubínkovým poklepem nad žaludkem
  • hypersonormní poklep – svědčí pro více provzdušněnou plicní tkáň (emfyzém, pneumothorax)
  • hypersonormní až bubínkový – nad velmi nadměrně provzdušněnou oblastí (pneumothorax většího rozsahu)
  • ztemělý, nebo temný – plicní tkáň není vzdušná (pneumonie, tumor), nebo nad místem tekutiny v pohrudničním prostoru (hemothorax, fluidothorax, výpotky kolem nádorů)

Na obrázcích je pozice prstů při poklepovém vyšetření a místa poklepu při rychlém vyšetření hrudníku
 Poslechem
  • pacient při vyšetření dýchá hluboce, s otevřenými ústy
  • Potřebuješ li poslechnout spíše orientačně ležícího pacienta, poslouchej v axilách, na přední straně hrudníku by se mohly dýchací fenomeny přenášet z jedné strany na druhou. Pokud pacient sedí, je výhodnější poslouchat dýchání na zadní straně hrudníku
  • všechny typy dýchání popisované v tomto článku si můžete poslechnout v ukázkách v článku o poslechových nálezech
  • normální poslechový nález popisujeme jako sklípkové dýchání, dále probereme jen nejdůležitější poslechové nálezy
  • oslabené sklípkové dýchání (lze určit porovnáním) – při přítomnosti nějaké izolace mezi plící a stetoskopem (fluidothorax, hemothorax, atelektáza bránící provzdušnění části plíce
  • neslyšné dýchání – je krajní stupeň oslabeného dýchání – velký pneumothorax, fluidothorax
  • z vedlejších dýchacích šelestů jsou to: i)suché chropy (vrzoty, pískoty) – vazké hleny, spasmy bronchů ii) vlhké chropy – velké množství slyšíme u plicního městnání, nejdříve slyšitelné na plicních bazích
  • můžeme slyšet také stridor – pískavý, nebo hvízdavý fenomén způsobený zúžením velkých dýchacích cest. i) Inspirační – cizí těleso v DC, laryngitida ii) expirační – bronchiální astma
  • třecí pleurální šelest – při pleuritidě třou o sebe zanícené pleurální listy. (Zvuk připomíná chroupání suchého sněhu při chůzi)
Tak to je z vyšetření hrudníku to nejdůležitější, ale zdaleka ne všechno. Určitě se podrobněji k tématu ještě vrátíme.